DomůWeb Jirky Khuna jaroslava.khunova ZAVINAC seznam.cz


 

Aplikaci informací této webové stránky podstupujete na vlastní riziko!

Nemoci pohybové a nervové soustavy

Křeče, stres

Jak uvádí (Vítková 2006), stavy provázené křečemi nebo třesem znamenají ve většině případů závažné onemocnění a je nezbytné v co nejkratší době vyhledat zvěrolékaře. Bez veterinární pomoci pak morče častokráte umírá. Příčin křečí a třesu u morčat existuje několik, z nichž nejčastější jsou:

  1. Přehřátí organismubývá způsobeno pobytem na slunci, ale i nevětrané teplé místnosti či autě a nedostatkem tekutin. Organismus morčete není schopen termoregulace a nebezpečí přehřátí hrozí přibližně již od 28 °C (náchylnější jsou zvířata s nadváhou). Příznakem je zrychlené a povrchné dýchání, apatie, slabý puls, zpočátku překrvené sliznice a ouška, často i slinění, bez pomoci nastává šok a smrt. Jako první pomoc morčeti chladíme končetiny a ouška v chladné vodě (ne studené!), k tělíčku přikládáme vlhké obklady. Snažíme se co nejdříve dostat zvířátko ke zvěrolékaři! Pokud by veterinář nebyl ihned k zastižení, je důležité dostat do morčete tekutiny (vlažné). (Altmann 2006, Vítková 2006) dále doporučují v takovéto nouzi podat morčeti trochu slabé černé kávy na povzbuzení oběhového systému. Na veterině zvěrolékař zvířeti podá zavodňující a povzbuzující injekce. (Vítková 2006) dodává: „I když se morčátko vzpamatuje, stav zůstává vždy vážný několik dní z důvodu možného poškození ledvin během období dehydratace a případného šokového stavu. Právě selhání ledvin bývá nejběžnější příčinou úhynu několik dní po přehřátí.“

  2. Otrava – může nastat díky kontaminaci krmiva a pitné vody. Většinou nemá akutní průběh a kromě křečí a třesu se objevují i další příznaky jako: silné slinění, apatie, krev v trusu. Zvěrolékař může podat injekčně „protijed“ Ca EDTA.

  3. Hypoglykémie – snížená hladina krevního cukru, ke které může dojít především u zvířat s nízkou hmotností a rychlým metabolismem, často v souvislosti s hladověním. S hypoglykémií se setkáváme u novorozených mláďat v důsledku nedostatku energie. Křeče a třes však mohou být u mláďat vyvolány i hypoxií (nedostatek kyslíku), podchlazením, nedostatkem vápníku apod. (Velenská 2007) uvádí, že při křečích neznámého původu, by měla platit zásada vpravit zvířeti do úst trochu roztoku glukózy (případně v nouzi jakéhokoliv sladkého roztoku).

  4. Ketóza (viz. kapitola Toxémie (ketóza) březích samic)

  5. Nedostatek minerálních látek – křeče nejčastěji po porodu v důsledku nedostatku hořčíku a vápníku.

Kulhání

Příčin kulhání u morčete může být celá řada. Mezi hlavní příčiny (Hájková 2005) řadí:

  1. Trauma – zlomeniny se u morčat díky jejich velikosti dají jen těžko fixovat. Menší rány je dobré ponechat samovolnému léčení; jako možnost přichází i amputace (amputaci morčata dobře snáší). V případě komplikovanější zlomeniny (Hájková 2005) doporučuje morče raději utratit.

  2. Nedostatek vitaminu C

  3. Pododermatitis

Ochrnutí

Ochrnutí, ať již úplného (paralýza) nebo částečného (paréza) může mít několik příčin. Často k němu dochází následkem úrazu (např. při pádu z výšky, přišlápnutím apod.) a pokud dojde k poškození míchy, je nejlepší nechat morčátko uspat. Mícha může být postižena i v důsledku výhřezu meziobratlové ploténky nebo nedostatečnou výživou nervové tkáně (jako důsledek ucpání cév). Nastat může i degenerace a nekróza svalstva v důsledku nedostatku vitaminu E. Objevuje se poporodní paréza (v důsledku nedostatku vápníku a energie). Problémy může způsobit i výskyt dědičných poruch (abnormálně utvářená pánev, kosti, chrupavky,…). Vždy se doporučuje návštěva zvěrolékaře, aby posoudil závažnost problému a určil jeho řešení. (Vítková 2006)

Nedostatek vitamínu C

Morče, stejně jako poloopice, opice a člověk patří do  malé skupiny savců, kteří nejsou schopni si vitamin C (kyselinu askorbovou) syntetizovat endogenně. Veškerou svoji potřebu vitaminu C tedy musí pokrýt potravou. (Altmann 2006) k tomuto říká: „Za normálních podmínek potřebuje morče denně na kilogram tělesné váhy 16 mg, při stresu, zvýšeném nebezpečí infekce, nemocech a březosti 30 mg vitaminu C. Tuto spotřebu většinou pokryje vyvážená strava s podílem čerstvé potravy.“ (Vítková 2006) udává základní denní dávku vitaminu C v rozmezí 15 - 25 mg na dospělé morče.


Dle (Hůlková 2008) dochází nedostatkem vitamínu C k absenci enzymu                                         L-glukonogamalaktonoxidasa, což u morčete způsobuje řadu velmi závažných onemocnění. V letních měsících se tak doporučuje podávat morčeti dostatek čerstvé zeleniny; v zimních měsících je možné přírodní zdroje nahradit umělými zdroji vitamínu C (např. vitaminové tablety Celaskon, s dávkováním 200 - 400 mg na litr vody).


(Vítková 2006): „Kyselina askorbová je nutná pro formování aminokyselin - hydroxylysinu a hydroxyprolinu, které se podílejí na syntéze kolagenu.“ Při nedostatku vitaminu C je tvorba kolagenu (pojivových tkání) defektní, stěny cév snáze praskají a krev se vylévá mimo krevní řečiště. Objevují se hemoragie (krvácení) na dásních, v kloubech, svalech, na sliznicích a serózách. Kolagen je i součástí závěsného aparátu zubů, jeho narušením se zuby kývou, v důsledku špatného skusu přerůstají a mohou dokonce vypadnout. (Vítková 2006) pokračuje:  „Dalšími příznaky hypovitaminózy bývá zdrsnělá nekvalitní srst, nechutenství (stav ještě více prohlubuje, neboť platí úměra - žádná potrava - žádný vitamin C), průjem, bolesti, zhoršuje se hojení ran, objevuje se kulhání (díky otokům a krváceninám v kloubech). Snižuje se odolnost vůči onemocněním.“


Často můžeme vidět, jak morče odpočívá na boku, odlehčuje tím zadní končetiny, aby si odpočinuly. Následkem otoků kloubů se pak lze setkat se zvláštním hopsavým krokem, kterým se postižená zvířata pohybují. Díky narušené imunitě se morče může stát také snadným cílem např.: svrabu, kokcidií či plísní. Za určitých okolností (dané např. roční dobou, věkem, březostí, nemocí či stresem) potřebuje morče zvláštní dávku tohoto vitaminu, jelikož organizmus nedokáže dávku optimálně využít. Existuje předpoklad, že vitamin C zlepšuje i využitelnost železa a má ochranný vliv na vitaminy skupiny B. Trvalý nedostatek vitaminu C vede k úhynu. (Schippers 1999, Vítková 2006, Hájková 2006, Jílek 1993, Richardson 2000).


Hypovitaminózu C je možné stanovit na základě výše uvedených příznaků, dále pak posouzením jídelníčku, či při pitvě, kdy je patrná hemoragie na vnitřních orgánech, svalech a v kloubech (Anonym  b. 2002, Vítková 2006, Jílek 1993).

Patologický rozbor morčete při hypovitaminóze C
Patologický rozbor morčete při hypovitaminóze C. Zdroj: < href="http://www.radil.missouri.edu/info/dora/GUINEAPA/ guinea.htm">http://www.radil.missouri.edu/info/dora/GUINEAPA/ guinea.htm

 

Anatomie trávicího ústrojí u morčete
Hypovitaminóza C, bolestivé otoky kloubů. Zdroj: www.kralici.cz

Jako terapii (Habartová, Šimšálková 2010) doporučují rozdrtit 100 mg tabletu vitaminu C, smíchat s vodou na kašičku a přidat Glukopur. Kašičku pak podávat do tlamičky dobu 10-14 dnů, kdy by mělo být patrné lepšení stavu. Léčbu je podle autorek vhodné doplnit podáváním vitaminu B a masáží s natahováním a zahříváním nožiček.

Ohledně zdrojů vitaminu C je nejlepší spoléhat na zelenou trávu a čerstvou zeleninu, neméně důležitý je rozmanitý jídelníček. Zelenina by se měla dle (Habartová, Šimšálková 2010) podávat nejlépe 2x denně v minimálním množství 100 g (lépe 200 g) na den. U ovoce musíme mít na paměti, že díky obsahu cukru a častému sklonu morčat k tloustnutí, je dobré jej podávat spíše jako pamlsek. Některé prodávané krmné směsi pro morčata již denní dávku vitaminu C plně pokrývají, ale je třeba brát v úvahu, že vitamin C s časem v krmení degraduje (je obsažen maximálně tři měsíce). Velice opatrní musíme být při podávání zeleniny obsahující ve větší míře dusíkaté látky (např. saláty) a nadýmavých druhů jako je (např. zelí). (Velenská 2009) doporučuje se raději těmto druhům vyvarovat. Jak již bylo víše uvedeno, také tráva je významným zdrojem vitaminu C, ale jak uvádí (Schippers, 1999) jeho množství se může den ode dne enormně lišit.

(Habartová, Šimšálková 2010) a (Schippers 1999) upozorňují na úskalí podání vitaminu C rozpuštěného v napájecí vodě. Jednak nelze zjistit, kolik morče vitaminu C skutečně přijalo, a jednak musíme myslet na to, že vitamín C se vlivem světla rychle znehodnocuje. Také bychom měli použít aspoň 24 hodin odstátou vodu, protože chlór vitamin C opět ničí. Touto cestou se pak k morčeti dostane jen malé množství vitaminu.

Ale pozor, všeho moc škodí, jak upozorňují (Habartová, Šimšálková 2010), nadbytek vitaminu C může způsobovat močové kameny, neboť kyselina askorbová patří k látkám, zvyšujícím vylučování kmenotvorných látek do moči.
Seznam vhodného ovoce a zeleniny s uvedeným obsahem vitaminu C se nachází v Přílohách této bakalářské práce.

Onemocnění kloubů (Osteoartritida)

Osteoartritida se vyskytuje u morčat starších 9 měsíců. Nejčastěji osteoartritida zasahuje oblast kolenního kloubu (Richardson 2000, Anonym g 2012).  (Anonym d. 2012) dodává, že klinicky se jedná o vývojové abnormální utváření kloubu, který vede k abnormálnímu pohybu v kloubu. Dále dodává: „Z toho vyplývá zvýšené dráždění chrupavky a okolních pojivových tkání, které vede k neinfekčnímu zánětu (artritidě), změnám ve složení a množství kloubního mazu a rozvoji druhotných degenerativních změn (artróze). Takovýto kloub pak nemůže plně vykonávat svou funkci; je bolestivý, teplejší, oteklý a zvířeti způsobuje pohybové problémy (kulhání)“. Názory na způsoby léčby a prevence se u této nemoci dosti liší.
(Vítková 2006) zde říká, že osteoartritida může být způsobena hypovitaminózou, neboli nedostatek vitaminu C. Oproti tomu (Anonym e 2012) naopak tvrdí, že dle výsledků studie provedené Duke University Medical Center může být nadmíra vitaminu C příčinou Osteoartritidy: „Vysoký výskyt vitaminu C riziko spontánní osteoartrózy zvyšuje. Nález zmíněné studie je v rozporu s řadou dřívějších krátkodobých studií u morčat, které tvrdí, že vitamin C by díky svým antioxidačním vlastnostem osteoartróze chránit, říká doktorka Virginia Krausová, docentka medicíny na Duke University Medical Center. Dle doktorky Krausové krátkodobé podávání vitaminu C poskytuje antioxidační účinky s minimem vedlejších účinků, nicméně delší podávání má za následek účinky škodlivé. V rámci výzkumu bylo 3 skupinám morčat podáváno různé množství vitaminu C – 3 mg denně, 30mg denně a 150mg denně, a to po dobu 8 měsíců. Výsledky průzkumu okázaly, že skupina se 150mg denně měla více poškozené chrupavky v kolenu než první dvě skupiny.“

(Richardson 2000) v případě, kdy morče vydává bolestivé zvuky způsobené s největší pravděpodobností osteoartritidou, doporučuje podávat jednou denně orálně 0,1mg Metacamu.

Lymfocytární choriomeningitida (LCM)

Lymfocytární choriomeningitida je nemoc, která postihuje primárně myši, potkany křečky a morčata (Nash 2011). Jedná se o virové onemocnění, které u morčat způsobuje ochrnutí a zánět mozkových blan (Vítková 2006). Virus je přenášen pomocí moči, slin a exkrementů. Hlavními příznaky nemoci je rapidní úbytek na váze, třes a křeče. Jak (Nash 2011) dodává, u napadeného morčete se ovšem žádné příznaky nemusí vůbec projevit. O přenositelnosti této nemoci na člověka se názory různí. Jedna skupina autorů tvrdí, že nemoc je z morčete na člověka přenositelná a způsobuje příznaky podobné chřipce a zánětu mozkových blan (Anonym f. 2011, Vítková 2006, Nash 2011), jiní ovšem tvrdí, že morčata nejsou za přenašeče považována (Behrend, Skogstad 2006). (Vítková 2006) ještě dodává, že proti této nemoci neexistuje léčba a z důvodu možnosti přenosu nemoci na ostatní morčata a na člověka je vhodným řešením eutanázie morčete.

 


Copyright © 2012 Kontaktujte mě
All rights reserved
Hodinová asistentka | Blog Jiřího Khuna